Od prvního března tohoto roku vstoupila v platnost nová Příloha 6 Statutu Univerzity Karlovy, která přinesla zásadní změny v poplatcích, spojených se studiem.Všichni studující by nyní měli zbystřit a na tuto novou obecnou normu by si opravdu měli dát pozor. Změny jsou totiž dosti drsné.

Bohužel se jedná především o zvýšení poplatků spojených se studiem a podle mého názoru jasně viditelnou snahu ze studujících dostat co nejvíce peněz. V případě navazujícího magisterského studia se nemalý poplatek za každý další semestr vybírá už za jakékoli, byť minimální překročení standardní doby studia v délce 2 let. Takže: pokud jste například zapojen v programech studentského vědeckého výzkumu, nebo podnikáte dlouhodobý kvalitní terénní výzkum a píšete nadstandardně dlouhou a kvalitní diplomovou práci: připravte si peníze, budete platit.

Dosud mohlo navazující magisterské studium trvat 3 roky, aniž by uchazeč platil jakékoli sankční poplatky. Současné změny podle mého soudu vytvářejí ještě větší tlak na to, aby se univerzity staly jen svého druhu průtokovými ohřívači na absolventy, kteří se na nich v případě magisterského studia téměř ani neohřejí.

Tato opatření podle mého názoru představují další krok směrem k určitému stínovému zpoplatnění studia ve stylu, že za vše, co přesahuje nově definovaný minimální „standard“, se bude tvrdě platit. Je to zcela absurdní například ve vztahu k dalším magisterským studiím. Malá část troufám si říci většinou výrazně nadprůměrných studentů na UK studuje ne jeden, ale dva magisterské obory. V současné situaci ve společenských a humanitních vědách je interdisciplinarita často naprosto nutná. Univerzita to takovým lidem nově opravdu „osladí“ a za takzvané další studium – tedy žádné flákání, ale naopak nadstandardní posilování vědeckých kompetencí – vám vypálí poplatek ve výši přibližně 23.000 Kč ročně.

Drsný finanční tlak na zkrácení magisterského studia na minimální dobu dvou let, je z vědeckého a pedagogického hlediska podle mého názoru nesmyslný ještě z jednoho důvodu. Do prvních ročníků bakalářského studia dnes na univerzity nastupují lidé ze středních škol se stále slabšími kompetencemi a horšími znalostmi. První a často i druhý ročník bakalářského studia je tak na většině kvalitních veřejnoprávních vysokých škol a univerzit stále ve větší míře věnován spíše urychlenému dohánění všeho, co současné střední školy a gymnázia hrubě zanedbaly. Na svým charakterem skutečné univerzitní studium pak zbývá jen menšina bakalářského studia – a navazující studium magisterské. Jeho relativně liberální charakter ve smyslu „neplacených“ tří let dnes ve smyslu nové Přílohy 6 Statutu UK podle mého soudu bere zasvé. Jen málo lidí si může dovolit jen tak zaplatit více než 23.000 Kč za další rok studia.

Kam tento vývoj směřuje? Je to další krok ve snaze nahrazovat vypadávající příjmy ze státního rozpočtu na úkor studentů? Už dnes je univerzitní studium velmi nákladné (jen si spočtěte běžné životní náklady na dobu 5 nebo 6 let a také ušlou mzdu, kterou by si student vydělal, kdyby si rovnou našel práci) a vzhledem k situaci na trhu práce rozhodně nezajišťuje dobré zaměstnání. Přímé i nepřímé náklady pětiletého univerzitního studia už dnes dosahují částky přesahující milion korun na osobu. Budeme k tomu přidávat další desetitisícové poplatky?