VÝCHOD PROTI ZÁPADU? Krymská válka (1853-1856) pohledem historické antropologie.

Karolinum: Praha, 2020

464 stran, vč. 48 převážně barevných vyobrazení.

Historická antropologie překračuje konzervativní vlastenecká a hrdinská vyprávění o válce. Chápe válku především jako bezprostřední a transformující zkušenost konkrétních lidí, kteří jsou v ní nasazeni: bojují, jsou zraňováni a umírají, pracují v zázemí, ošetřují a léčí zraněné, poskytují útěchu a duchovní službu, nebo jsou s válkou spojeni jiným podobným způsobem. Takoví lidé po sobě někdy zanechají takzvané egodokumenty: své deníky, dopisy přátelům či rodinám, autobiografie nebo osobní zápisky. Hlavně přes tyto prameny, poskytující veskrze osobní pohled na válku a válečné násilí, jsem nahlédl krymskou válku (1853–1856). Byla první, která získala zcela nečekaný rozměr mimo jiné díky aplikaci řady technických inovací průmyslové revoluce, avšak její kulturní modulace byla ještě důležitější. Snažil jsem se tak překročit obvyklý způsob pohlížení na krymskou válku jako nábožensky motivovaný civilizační konflikt, nepostavil jsem se na žádnou stranu a analyzoval zkušenost a kulturu války především během velkého obléhání Sevastopolu (1854–1855) pohledem celkem 141 jeho účastníků z ruské a britské strany. Snažil jsem se analyzovat klíčové prvky „historické mytologie“ obou stran, mimo jiné koncept Sevastopolu jako „města hrdiny“ nebo vyprávění o Tenké červené linii a Útoku Lehké brigády. V jejich pozadí jsem objevil mnohem významnější kulturní traumata a konfigurace, utvářející průběh konfliktu.

Monografie vychází z disertační práce, obhájené na FHS UK na oboru Integrální studium člověka – obecná antropologie. Disertace od děkanky FHS UK obdržela nominaci na Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty absolventy studia ve studijním programu 2020. Ministr následně pro rok 2020 zrušil udílení cen za vědeckou činnost s ohledem na probíhající pandemii.

Monografie v roce 2021 od děkanky FHS UK obdržela nominaci na Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin.

Monografie byla na základě nominace nakladatelství Karolinum z rozhodnutí Správy odkazu Egona Erwina Kische a Klubu autorů literatury faktu oceněna Hlavní mezinárodní Cenou Egona Erwina Kische za rok 2021.

Monografie byla vyhlášena jako vítězná kniha v rámci Soutěže vysoce kvalitních monografií na Univerzitě Karlově za ročník 2022. Dělené 1.–2. místo sdílí s monografií, jejímž autorem je hebraista Pavel Sládek z Filozofické fakulty UK.

Distribuce:
Nakladatelství Karolinum, e-shop zde.

Recenze:
– Jan Hamerský, „Zoufalá, ale nikoli absurdní. Petr Wohlmuth o krymské válce,“ A2 – kulturní čtrnáctideník 6. 1. 2021 (XVII): 3.
– Jan Lukavec, „První válka, která přivedla vojáky k slepému fanatismu,“ Deník N [online]. 2021, (40 – 26. 2. 2021): 4.
– Zbyněk Vydra, „Pohádky, špína a hanba,“ Dějiny a současnost 3/2021: 45.
– Jiří Hutečka, „Historie a historiografie vojenství v hledáčku historické antropologie: zamyšlení nad knihou Petra Wohlmutha Východ proti Západu,“ Historie a vojenství LXXI – 1/2022: 84-89.
– Jiří Hutečka, „Wohlmuth, Petr: Východ proti Západu? Krymská válka (1853–1856) pohledem historické antropologie (Prague: Karolinum, 2021), 432 pp., isbn 978-80-2464-602-2. East vs. West?: The Crimean War (1853–1856) from the Perspective of Historical Anthropology,“ International Journal of Military History and Historiography 1/42 (2022): 28-30.
– Vojtěch Kessler, „Petr WOHLMUTH, Východ proti západu? Krymská válka (1853–1856) pohledem historické antropologie. Praha, Karolinum 2020, 432 s., ISBN 978-80-246-4602-2“, Český časopis historický 1/2022: 260–262.