Východ proti Západu?

Východ proti Západu? Krymská válka (1853-1856) pohledem historické antropologie.

Karolinum: Praha, 2020

464 stran, 48 převážně barevných vyobrazení.

V TISKU – dostupné na přelomu listopadu a prosince 2020.

Historická antropologie překračuje konzervativní vlastenecká a hrdinská vyprávění o válce. Chápe válku především jako bezprostřední a transformující zkušenost konkrétních lidí, kteří jsou v ní nasazeni: bojují, jsou zraňováni a umírají, pracují v zázemí, ošetřují a léčí zraněné, poskytují útěchu a duchovní službu, nebo jsou s válkou spojeni jiným podobným způsobem. Takoví lidé po sobě někdy zanechají takzvané egodokumenty: své deníky, dopisy přátelům či rodinám, autobiografie nebo osobní zápisky. Hlavně přes tyto prameny, poskytující veskrze osobní pohled na válku a válečné násilí, jsem nahlédl krymskou válku (1853–1856). Byla první, která získala zcela nečekaný rozměr mimo jiné díky aplikaci řady technických inovací průmyslové revoluce, avšak její kulturní modulace byla ještě důležitější. Snažil jsem se tak překročit obvyklý způsob pohlížení na krymskou válku jako nábožensky motivovaný civilizační konflikt, nepostavil jsem se na žádnou stranu a analyzoval zkušenost a kulturu války především během velkého obléhání Sevastopolu (1854–1855) pohledem celkem 141 jeho účastníků z ruské a britské strany. Snažil jsem se analyzovat klíčové prvky „historické mytologie“ obou stran, mimo jiné koncept Sevastopolu jako „města hrdiny“ nebo vyprávění o Tenké červené linii a Útoku Lehké brigády. V jejich pozadí jsem objevil mnohem významnější kulturní traumata a konfigurace, utvářející průběh konfliktu.

Monografie vychází z disertační práce, obhájené v únoru 2020 na FHS UK na oboru Intergrální studium člověka – obecná antropologie. Disertace od děkanky FHS UK obdržela nominaci na Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty absolventy studia ve studijním programu 2020. Ministr následně pro rok 2020 zrušil udílení cen za vědeckou činnost s ohledem na probíhající pandemii.