Bastionové pevnosti v pořadu Historie Plus

Historie_PlusPoslední díl pořadu Historie Plus na ČRPlus se nesl v duchu dějin vojenství. Kateřina Havlíková natočila výborný pořad o největších „českých“ bastionových pevnostech Josefovu a Terezínu, se zvláštním ohledem na jejich unikátní podzemní protiminové systémy a historickou zkušenost s minovou válkou během obléhání. Pořad z pevností snímá jejich obvyklý turistický romantický háv. Promlouvá v něm odborník na historické rekonstrukce a pevnost Josefov inženýr architekt Lukáš, Hudák a dále dva členové naší Společnosti pro výzkum dějin vojenství, tedy Jiří Hofman a já.

Militární Dějiny a současnost 6/2021

Snímek obrazovky 2021-07-02 v 23.58.08Právě vychází letošní již šesté číslo populárního časopisu Dějiny a současnost, a to číslo militární, nesoucí podtitul „Války. Jak proměňují naše životy?“ Naleznete v něm kromě jiných velmi zajímavých textů (za všechny jmenujme „Ohňostroje mužnosti“ od Jiřího Hutečky), také můj příspěvek „Dvě tváře otce Arsenije – příběh z krymské války a obléhání Sevastopolu“. Vrátil jsem se na kratším prostoru k tématu své poslední monografie. Pořízení nového čísla ĎaSu vřele doporučuji.

Zoufalství, jaderné rakety a magické hory

8k11__2__192V druhém letošním čísle recenzovaného časopisu Český Lid / Czech Ethnological Journal, právě vyšla má studie „Zoufalství, jaderné rakety a magické hory. Uchronický příběh bývalého vojáka základní služby.“ V rámci našeho probíhajícího výzkumného projektu Armáda jako nástroj socializace (GAČR 19-19311S), jsme pořídili značné množství orálně-historických rozhovorů. Řada z nich odhalila skutečně traumatické následky nuceného absolvování dvouleté základní vojenské služby, a to zejména v 70. a 80. letech minulého století. V jednom z narativů, který jsem zaznamenal, byl zachycen unikátní uchronický příběh (viz Portelli), který jsem zpracoval podle paradigmatu orální historie, k němuž se hlásím – podle kulturálního post-pozitivistického přístupu. Celý příspěvek

Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě

V Praze se ve dnech 24. a 25. června bude konat ojedinělá odborná konference z oboru historie vojenství, kterou spolupořádá Společnost pro výzkum dějin vojenství, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Etnologický ústav AV ČR a sdružení Terezín – město změny. Představí se celkem 17 příspěvků z několika paradigmatických oblastí zkoumání problému organizace, disciplinace, zkušenosti, kultury a právní stránky vojenské služby. Od militárního panelu na 11. sjezdu českých historiků v Olomouci v roce 2017 se na domácí půdě nekonalo tak reprezentativní setkání. Více informací zde na webu SVDV.

Militární číslo Národopisného věstníku

NVestnik2_20Vyšlo nové číslo Národopisného věstníku, obsahující mj. tematický blok tří studií (Karel Altman, Jiří Hlaváček a rovněž můj text), představujících jeden z výstupů našeho projektu zkoumání paměti a zkušenosti základní vojenské služby v letech 1968-2004, postaveného na orálně-historických rozhovorech. Studie rovněž představují předzvěst rozsáhlé kolektivní monografie na stejné téma, která má vyjít na podzim příštího roku. Tématem studií je zkoumání způsobů narativní rekonstrukce ZVS v mezigenerační perspektivě, problém dvojí vojenské loajality u těch, kteří se po ZVS přidali k jinému typu militární praxe a také „kult čísla“, jeden z definujících rysů takzvaného systému mazácké vojny.

Národopisný věstník 2/2020 ke stažení zde.

Nová publikace: Lidé a hradby

lide_a_hradbyV nakladatelství Veduta vyšla kolektivní monografie Lidé a hradby – Bastionové pevnosti a jejich život (editorem byl Jiří Hofman). Texty navazují na stejnojmennou terezínskou konferenci, konanou v roce 2019 a spojuje je interdiciplinární pohled z hlediska archeologie, historie vojenství a historické antropologie (především) na „české“ bastionové pevnosti. Můj příspěvek, nazvaný „Dvě stě let ve flanderském podzemí“ se snaží řešit problém zkoumání historické subjektivit a zkušenosti minérů a sapérů, dvojice velmi podstatných vojenských specializací pro pevnostní válku. Z raného novověku po sobě totiž sapéři ani minéři nezanechali v podstatě žádné egodokumenty. S pomocí konceptů britských militárních archeologů a kulturních antropologů navrhuji způsoby, jak se skrze zachované egodokumenty minérů a sapérů ze západní fronty I. světové války přeci jen dostat ke způsobům, jak zkoumat jejich o dvě stě let starší kolegy. Kniha je v běžné distribuci.

Kniha již v distribuci

img_0305-1Moje třetí monografie, Východ proti Západu, tento týden vyšla v nakladatelství Karolinum a je již v distribuci. Je to téměř přesně pět let od doby, kdy jsem začal připravovat disertaci, z níž tento titul vychází. Kam dále povedou mé kroky? V současnosti pracuji v grantovému týmu na skvělém projektu, týkajícím se zkušenosti a paměti na základní vojenskou službu v období normalizace. Pokud ale je řeč o pevnostní válce a kultuře války, věci jsou složitější. V akademickém systému člověk nikdy není svým vlastním pánem, ale pokud to bude možné, rád bych se posunul o půlstoletí dále a zpracoval obléhání ruské pevnosti a strategického přístavu Port Arthur během rusko-japonské války, svého druhu „generálky“ na I. světovou válku – a to z perspektivy ruských obránců. Mezitím zde je Východ proti Západu na webu Karolina, včetně odkazu do eshopu.

Kniha již v tisku

snimek-obrazovky-2020-10-14-v-22.35.46-2V tomto týdnu odešla z nakladatelství Karolinum do tiskárny moje třetí monografie, Východ proti Západu – Krymská válka (1853-1856) pohledem historické antropologie. Podle všeho by se měla na pultech knihkupectví objevit do 4-6 týdnů. Tento konflikt je stále – a pro české prostředí to platí více než dvojnásob – dominantně zpodobňován dosti schematickým způsobem jako civilizační konflikt, do jehož nečekané podoby se promítla především zásadní nekompetentnost vojenských elit všech bojujících stran. Prostřednictvím zkoumání zachovaných egodokumentů (deníků, dopisů apod.) celkem 141 jeho účastníků z britské a ruské strany jsem se pokusil přinést zcela jiný pohled, a to pohled na válku zdola, očima nikoli politických pozorovatelů a diplomatů, ale těch, kteří v ní přímo bojovali, trpěli a umírali. V podzimním katalogu Karolina je kniha představena na stranách 14-15 včetně krátké ukázky.

Odevzdaný rukopis

EUcMzAMWoAAHp_jTéměř pět let poté, co ve mě vyklíčil nápad věnovat se ve svém disertačním projektu zkušenosti účastníků krymské války z historickoantropologického hlediska, jsem odevzdal rukopis nakladateli. Začíná další fáze práce, na kterou se velmi těším a na jejímž konci, jak doufám, bude na podzim tohoto roku vydaná monografie. Jak je v mém případě již téměř zvykem, veselé čtení to věru nebude, ale doufám, že pomůže zvýšit naše porozumění tomuto téměř zapomenutému konfliktu, na který se většinou odkazuje pomocí krajně stereotypních nálepek. Nečekejte tedy ideologický příběh o střetu civilizací a boji Východu se Západem.