Téma

Můj zájem o vojenskou historii se začal odvíjet od prvotního zájmu o snahy památkově chránit a rekonstruovat velké bastionové pevnosti Terezín a Josefov. Tento zájem jsem postupně začal rozšiřovat směrem k obecnějším otázkám v souvislosti se studiem (od 2008) a působením na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (výuka od 2013, akademické působení od 2019).

Časově se soustředím na evropské militární dějiny v období po začátku první vojenské revoluce (po roce 1494) až do současnosti, s důrazem na zkoumání aktérské zkušenosti.

V počáteční fázi tohoto období se evropské vojenství zejména v západoevropských regionech otáčelo kolem pevnostní války. Sociální a kulturní kontext vedení války v této době se do značné míry odvíjel od dynamiky historicko-sociálního vývojového procesu takzvané vojenské revoluce (Roberts, Parker, Black ad.), která závisela na neustálé rekonfiguraci poměru síly obranných technik vůči útočným a naopak. Velké bastionové pevnosti jako například nizozemská Bergen-op-zoom nebo habsburské jako Karlsburg, představovaly pomyslné pilíře moci. Z logistických důvodů se nedaly obcházet a ponechávat blokované, jak se stalo standardem po napoleonských válkách. Musely se postupně dobýt. Jejich převážně zdlouhavá a krvavá dobývání vyžadovala enormní vojenské vypětí na straně útočníka a nové metody sociální organizace a disciplinace. Rozumět evropskému vojenství raného novověku tak do značné míry znamená porozumět dynamice evropské pevnostní války této doby.

Tomuto tématu jsem se věnoval ve své první i druhé monografii. V současnosti jsem se časově posunul vpřed a dokončuji disertaci, která se zabývá aktérskou perspektivou a kulturou války v průběhu boje o Sevastopol během krymské války (1854-1856). Zde zkoumám střet, do něhož již promlouvala průmyslová revoluce a jí ovlivněné nové militární kultury. V rámci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR se také podílím na projektu zkoumání aktérské reflexe základní vojenské služby v Československu v období normalizace.

Ve své práci vycházím ze třech teoretických zdrojů.

Prvním je historická antropologie, v mém pojetí náležející do širšího pole kulturních dějin války a vojenství, která nám poskytuje schopnost porozumět dobové militární kultuře a kultuře války, tedy konceptuálnímu světu, v němž žili, přemýšleli a také umírali její protagonisté.

Druhým je orální historie, zejména ve svých interpretativnějších podobách (Portelli ad.) Na FHS UK vyučuji předměty, které jsou spojené s orálně-historickým zkoumáním studené války v letech 1945-1989.

Třetím je teorie militární mechaniky a zkoumání tváře bitvy (Keegan, Carlton ad.) neboli snaha obsáhnout dobovou vojenskou teorii a praxi, především ve smyslu, v jakém dobové vojenství a jeho technologie a bojové techniky vytvářely rámec pro rozvažování a jednání aktérů války – vojáků a jejich velitelů. Militární mechanika se navíc neustále měnila a rekonfigurovala v závislosti na postupu procesu vojenské revoluce. Skrze konkrétní konfiguraci militární mechaniky se nám také vyjevuje dobová kultura války.

V počátku jsem se více orientoval také na historickou sociologii, uchopující dlouhodobý historicko-sociální vývojový proces vojenské revoluce, mající nesmírný vliv na dobové vojenství.

Všechny výše zmíněné tři disciplíny nebo koncepty pokládám za interdependentní a jejich společné uchopení pokládám za snahu o provozování interdisciplinární militární historické vědy, jak stojí v záhlaví mého webu.

Původně se můj web jmenoval Vauban versus Foucault, což vyjadřovalo snahu chápat vojenskou historii (v případě pevnostní války zosobněnou nejlépe ve jméně maršála Vaubana), ve světle společenskovědních teorií, které v tomto případě zastupoval Michel Foucault. Jeho teorii heterotopických míst jsem ve své bakalářské práci aplikoval na problematiku dlouhého trvání pevnostního města Josefov a během psaní tohoto textu mě před očima vyvstávala právě tato dualita – Vauban versus Foucault.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s