Dne 30. října jsem se zúčastnil zajímavého odborného semináře, pořádaného v Centru pevnostního stavitelství Terezín, nazvaného „Vodotechnický systém pevnostního města Terezín“, s příspěvkem, nazvaným „Historicko-sociální kontext hydrotechniky v bastionových pevnostech“. Zabýval jsem se obecně aktérstvím vody v historii fortifikačního stavitelství v rámci koncepce dlouhodobého vývojového procesu vojenské revoluce. Na semináři vystoupila řada odborníků z řad památkářů, historiků i architektů.
Znovu v terénu – „Válka v krajkách“
Dnes odpoledne se v Třebovli na Kolínsku odehrála kulturně-historická akce „Válka v krajkách – bitva u Kolína“, připomínající výročí tohoto významného střetu Sedmileté války a první jasné porážky Friedricha Velikého v polním střetnutí. Celý příspěvek
První jarní sobota v Josefově
Dnešní sobotu jsem strávil po dlouhé době v Josefově u kolegů z občanského sdružení Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin XIV, kteří dlouhá léta renovují a spravují rozsáhlý areál kolem stejnojmenného pevnostního prvku. Za tu dlouhou dobu, co jsem absentoval, se na místě stalo mnoho zajímavého. Celý příspěvek
Prosincový Londýn
Díky grantu z Katedry Obecné antropologie FHS UK jsem první prosincový týden strávil v Londýně bádáním v National Archives a British Library. Pátral jsem po dokumentech v souvislosti se svoji antropologickou diplomovou prací, zabývající se historickými deníky, zachycujícími zkušenost a obrazy války z roku 1747 během boje o velkou nizozemskou pevnost Bergen-op-Zoom (Menno van Coehoorn). Pátral jsem zejména po situačních zprávách praporčíka Charlese Bisseta ze 42. skotského horalského pěšího pluku (Black Watch), který později své zkušenosti z holandského tažení přetavil v unikátní vojensko-inženýrský spis „The theory and construction of fortification“, vydaný v Londýně roku 1751. Celý příspěvek
Nové číslo Dějiny – Teorie – Kritika 1/2013
Vyšlo nové číslo odborného časopisu Dějiny – Teorie – Kritika (1/2013), vydávaného Fakultou humanitních studií UK, které obsahuje celou řadu zajímavých materiálů, například blok o narativismu v dějepisectví. Číslo také obsahuje můj článek „Konstrukce nesubstančního modelu pro raně novověký vývojový proces vojenské revoluce v Evropě“, zachycující teoretickou rovinu mé diplomové práce. Časopis se dá sehnat u dobrých knihkupců, brzy bude tuším přístupný i na http://www.kosmas.cz, nebo je možné se obrátit přímo na kontakt redakce na email marie.kratochvilova@fhs.cuni.cz.
Doporučuji návštěvu výstavy
Listopad a publikování…
Člověk si často bláhově myslí, že po dosažení určitého pomyslného mezníku bude mít nějakou dobu klid. Skutečnost nás pak vyvádí z omylu. V mém případě jsem po magisterských státnicích na konci září nastoupil rovnou do doktorského studia, ale svůj vojensko-historický zájem jsem nezanedbával. Doufám, že se to projevilo alespoň v chystaných publikacích. Celý příspěvek
Státnice na FHS UK a diplomová práce
Dnes jsem úspěšně završil magisterské studium na Pracovišti Historické sociologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy obhajobou diplomové práce „Význam bastionových fortifikací ve vývojovém procesu vojenské revoluce“. Jen v rychlosti jsem ji jak jsem přislíbil, v PDF verzi zpřístupnil v sekci Kdo jsem. Všem kolegům, přátelům a členům vojensko-historických sdružení, kteří mě podporovali a povzbuzovali v mé práci, tímto srdečně děkuji a těším se na další spolupráci.
Konečně…
Je to mírně marnivé a banální, ale přeci jenom i ve vojensko-historické blogosféře panuje mírná okurková sezóna, nuže tedy: nevadí. Po přibližně roční snaze již mám také „svého Romaňáka“. Práce „Pevnost Terezín“ ing. Andreje Romaňáka, která vyšla v našich zeměpisných šířkách v roce 1972 jako zcela netypický titul, je svého druhu úvodní povinnou četbou pro každého zájemce o raně novověké vojenství a fortifikace. Ačkoli je patrné, že autor v době nesvobody musel čerpat z dosti omezených zdrojů, jedná se stále o velmi kvalitní odborný text. Celý příspěvek
Pevnost Terezín – neveselo, truchlivo…
Letošní záplavy dopadly tvrdě na pevnost Terezín. Souhrou několika různých zanedbání a zřejmě díky přispění „těžko pochopitelného šlendriánu“ (*) během stavby protipovodňových opatření do pevnosti pronikla voda, která poničila hlavně střední obranné pásmo, protiminový systém a kontreskarpu. Jak ve svém podrobném a kvalitním monitoringu zachytil Roman Gazsi, tak neuralgickým bodem byla výpustní stavidla. Celý příspěvek
