V druhém letošním čísle recenzovaného časopisu Český Lid / Czech Ethnological Journal, právě vyšla má studie „Zoufalství, jaderné rakety a magické hory. Uchronický příběh bývalého vojáka základní služby.“ V rámci našeho probíhajícího výzkumného projektu Armáda jako nástroj socializace (GAČR 19-19311S), jsme pořídili značné množství orálně-historických rozhovorů. Řada z nich odhalila skutečně traumatické následky nuceného absolvování dvouleté základní vojenské služby, a to zejména v 70. a 80. letech minulého století. V jednom z narativů, který jsem zaznamenal, byl zachycen unikátní uchronický příběh (viz Portelli), který jsem zpracoval podle paradigmatu orální historie, k němuž se hlásím – podle kulturálního post-pozitivistického přístupu. V rámci tohoto paradigmatu pracujeme s orálně-historickými narativy nikoli jako s údajnými zdroji historických faktů, ale především jako se zdroji kulturních reprezentací, skrze něž je možné porozuěmt aktérské historické subjektivitě – tedy kulturním formám a procesům, jejichž prostřednictvím aktéři rozumí sami sobě v dějinách. Analýza a interpretace tohoto konkrétního narativu pak přinesla podle mého soudu pozoruhodné výsledky.
Web Českého lidu zde.
Přímý odkaz na studii v PDF zde.