„Pakárna“ právě vyšla

IMG_1248V nakladatelství Academia právě vyšla naše kolektivní monografie Mezi pakárnou a službou vlasti, zachycující bez příkras paměť a zkušenost několika generací českých mužů na povinnou základní vojenskou službu v letech 1968-2004, tedy až do roku zrušení povinné vojny. Editorem byl kolega Jiří Hlaváček z ÚSD AV ČR. Kniha obsahuje mj. moji studii, nazvanou „Armádní disciplinační řád v historické subjektivitě bývalých vojáků základní služby“ (str. 200-282), psanou z pozic post-pozitivistické orální historie, která se v širších souvislostech zabývá fenoménem tzv. mazácké vojny a šikany v ČSLA i porevoluční AČR. Velmi doporučuji tento v českém prostředí vůbec první odborný text, zabývající se tímto opomíjeným, ale přitom společensky dosti ožehavým tématem. Celý příspěvek

Úspěch na Cenách COHA 2020/21

ceny_coha_spolecnaVelkou radost jsem dnes zažil na předávání Cen České asociace orální historie (COHA) za nejlepší práce, využívající metodu orální historie (ročník 2020/2021). Na pomyslných stupních vítězů totiž  v kategorii prací vysokoškolských první dvě místa ze tří obsadili moji studenti a diplomanti z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Celý příspěvek

Přemysl Vacek: Barokáři

barokariKdyž mě před čtyřmi lety jeden z předních českých loutnistů Přemysl Vacek požádal o vedení orálně-historické diplomové práce na FHS UK, začal tím fascinující dialog o staré hudbě, temporalitě a lidské subjektivitě. Na jeho konci se zjevil suverénní kvalifikační text, který získal fakultní nominaci na významnou Cenu ministra školství. Kvalita textu přímo volala po přetavení do podoby monografie. K tomu naštěstí došlo ve spolupráci s nakladatelstvím Scriptorium. Kniha je nyní v tisku a s trochou štěstí se objeví již na předvánočním knižním trhu. Celý příspěvek

Zoufalství, jaderné rakety a magické hory

8k11__2__192V druhém letošním čísle recenzovaného časopisu Český Lid / Czech Ethnological Journal, právě vyšla má studie „Zoufalství, jaderné rakety a magické hory. Uchronický příběh bývalého vojáka základní služby.“ V rámci našeho probíhajícího výzkumného projektu Armáda jako nástroj socializace (GAČR 19-19311S), jsme pořídili značné množství orálně-historických rozhovorů. Řada z nich odhalila skutečně traumatické následky nuceného absolvování dvouleté základní vojenské služby, a to zejména v 70. a 80. letech minulého století. V jednom z narativů, který jsem zaznamenal, byl zachycen unikátní uchronický příběh (viz Portelli), který jsem zpracoval podle paradigmatu orální historie, k němuž se hlásím – podle kulturálního post-pozitivistického přístupu. Celý příspěvek