Přináším text předneseného projevu z promoce absolventů Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy z úterý 24. 11. 2015. Cítil jsem potřebu vyjádřit se k některým velmi závažným současným otázkám, které se podle mě dotýkají našeho života vědeckého i veřejného.

Vaše Magnificence pane prorektore,

Spectabilis paní děkano,

Honorabilis pane promotore,

Spectabiles, Honorabiles,
vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové, milí přátelé,

dnes máme tu radost a čest završit své magisterské studium na Fakultě humanitních studií. Promoce jako slavnostní rituál by měla znamenat pomyslný předěl mezi životem studentským a profesním. V této chvíli si společně s našimi přáteli a rodinami sami často klademe otázku, co to vlastně znamená. Jaký smysl mělo naše studium?

Fakulta humanitních studií je fakultou stále relativně novou, ve srovnání se svými sestrami dokonce fakultou nejmladší. Studium na ní je těžké, a to hned z několika důvodů. Na prvním místě stojí mezidisciplinární a multidisciplinární charakter, který sám o sobě představuje pro všechny studující složitou výzvu. Pokud chceme úspěšně završit studium na této fakultě, musíme se naučit pohybovat mezi mnoha disciplínami společenských a humanitních věd, seznámit se s mnoha jejich paradigmaty. K čemu všemu to je dobré?

Naši starší předchůdci by možná naše potýkání se s mezidisciplinárním a multidisciplinárním charakterem naší fakulty přirovnali k legendárnímu potýkání se starých řeckých a římských mořeplavců se dvěma příšerami, které se vyskytovaly v Messinském průlivu. Naše loď musela proplout mezi pomyslnou Scyllou a Charybdou, museli jsme nalézt klidné vody, nabízející nám bezpečné místo pro navigaci mezi přírodou a kulturou, mezi kulturou a společností a v rámci samotné společnosti mezi nejrůznějšími kulturními světy a civilizacemi. Museli jsme se naučit nedívat se na věci kolem sebe zjednodušujícím způsobem, na naší cestě jsme si museli vytvářet složité mentální mapy a vypůjčovat si teoretické nástroje z mnoha paradigmat společenských a humanitních věd.

Troufám si tvrdit, že z Fakulty humanitních studií tak vycházejí vzdělaní lidé, kterým je bytostně cizí zkratkovité a zjednodušující myšlení, kteří odmítají černobílé vidění světa, nemají rádi rychlé radikální soudy a kteří se naopak snaží nahlížet problémy v jejich historických a sociálních kontextech a kulturních významech.

Možná je velmi dobře, že právě takoví lidé právě nyní zakončují své studium a posouvají se ke své životní praxi. V naší veřejné sféře, ve veřejném životě České republiky i celého našeho kontinentu, příliš mnoho lidí v poslední době šíří jednoduché a svůdně černobílé představy o boji nebo dokonce válce kultur a civilizací. Celé skupiny lidí jsou v politické debatě bezohledně nálepkovány jako nepřijatelné pro naši společnost, protože pocházejí z takzvaně cizorodých a té naší nepřátelských kultur.

Ti, kteří zodpovědně vystudovali na Fakultě humanitních studií, jsou však schopni vidět skrze takovou jednoduchou a černobílou rétoriku politických obchodníků s lidským strachem a nejistotou, kteří poslední dobou naneštěstí zvedají na naší politické scéně svůj hlas. Lidem s diplomem z Fakulty humanitních studií je velmi těžké vyprávět o takzvaně nesmiřitelném konfliktu kultur a civilizací. Studium na naší fakultě nás připravilo mimo jiné na kritické zapojení se do veřejného života v duchu zakládajících humanistických hodnot naší alma mater, v duchu myšlenek lidského bratrství a svobody. Proto jsem dnes velice vděčný naší fakultě, že do profesního a veřejného života přivádí další skupinu kolegyň a kolegů, kteří mají tyto kompetence, důležité a cenné nejen pro ně samotné, ale i pro celou naši společnost.

Když projevuji vděčnost naší fakultě, tak se musím hned zeptat, kdo je fakulta? Kdo jsou ti lidé, kterým jsme vděční? Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem vyučujícím, kteří nám zprostředkovávali důležité vědění a způsoby jak přemýšlet a rozumět. Neméně velký dík náleží všem, kteří naše studium bezchybně a přátelsky podporovali a zajišťovali po technické a správní stránce. Největší dík však bezpochyby patří našim drahým, našim rodinám a přátelům, pro které bylo naše studium začasté velkou zkouškou.

Vážené kolegyně a kolegové, přeji vám vše nejlepší v dalším životě profesním i veřejném a jsem vděčný za každý den, který jsme spolu mohli strávit na naší fakultě.

Děkuji vám za pozornost.