Přináším jen první letmé dojmy z letošních Josefovských slavností, které se jako obvykle konaly v prostoru  hlavního příkopu u Bastionu I, Shromaždiště XXX a částečně zachovaného pravého líce Ravelinu XVII a pevnostním mostem. Vlevo: replika tříliberního polního kanónu na pevnostní lafetě, náležející sdružení RavelinXIV. V  bednách připravené slaměné ucpávky, dávky prachu, za kanónem připravený nabiják a vytěrák.

Nástup historické vojenské jednotky 29. pěší pluk Laudon. Jak jsem zjistil, tak tato jednotka spadá pod skupinu historického šermu Páni z Kolína a na jejich webu je poněkud nelogicky uvedena v sekci „Rokoko“ – z hlediska „kostýmního“ je to legitimní, z hlediska vojensko-historického je to poněkud matoucí. Na rekonstrukci měla jednotka dva tambory a jednoho hráče na zobcovou (sic) flétnu, který znovu poněkud nelogicky hrál melodii britského Grenadiers march. Prezentace jednotky ale jinak doslova vzorná.

Zajímavý další heterotopický fenomén. Poté, co „historické“ vojenské jednotky nastoupily, tak „velitel“/moderátor vyzval, nebo spíše zavelel k minutě ticha za zesnulého posledního nástupníka rakouského trůnu Ottu von Habsburg, jehož pohřeb se ve stejný den konal ve Vídní. Tato výzva se týkala jak jednotek, tak publika, které ji automaticky dodrželo. Po minutě ticha, kdy jednotky vzdaly čest a stály v pozoru, následovala čestná salva. Osoba příslušníka bývalého habsburského rodu je zdá se určitým přenosovým elementem, zosobňujícím přetrvávající heterochronické symboly a významy pevnosti Josefov jako Braudelovy struktury dlouhého trvání. Čest byla vzdávána autenticky, nikoli „divadelně“. Přestože se Otto von Habsburg v roce 1961 vzdal veškerých nároků, plynoucích ze (zásadně jen teoretických) restauračních ambicí, je jeho jméno nositelem stejného hlavního významu pevnosti Josefov.

Pruský pěší pluk č. 26, spadající pod historickou vojenskou jednotku „Garda města Hradce králové“ byl zajímavý tím, že byl doprovázen postavou granátníka a sehrával roli útočníka, kterému se nakonec podaří dobýt pozice habsburské armády.

Sobota byla nejenom dnem slavností, ale na Ravelinu XIV po celý den probíhaly pokračující rekonstrukční práce na špici pravého líce ravelinu. Zdít z cihel i kamene se začalo v 7 ráno, v poledne začal přesun na slavnosti a následně od 4 hodin odpoledne až do půl deváté se pracovalo znovu. „Skalka“, tvořící jádro rekonstruované pasáže, se výrazně rozrostla a na levé straně došlo k odhalení původního zdiva a navázání na něj.

Nutným pomocníkem v podávání zejména velmi těžkých kamenných pískovcových bloků je vysokozdvižný vozík. Vlevo se rozšiřuje lešení, příští sobotu podle všeho již dojde ke kladení vnějšího opláštění a celá rekonstrukce se tedy „posune“ znovu nahoru na linii pomyslného, nyní chybějícího kordonu.